Fire corals, hydrozoans
Polypovci žahavky připomínají oheň, mohou popálit
Koráli se řadí do třídy zvané korálnatci (Anthozoa), avšak žahavky mezi ně nepatří. Ty jsou zařazeny do třídy polypovci (Hydrozoa). I přesto o nich mluvíme jako o “korálech”, i když nejsou skutečnými koráli. Ale mají s nimi mnoho společného, vytvářejí například také pevnou schránku obývanou kolonií drobných polypů. Český název žahavky a také anglický “fire corals” napovídá, že dotknout se jich nemusí být příjemné... Jen připomínám, že všechny koráli a také žahavky se řadí do kmene zvaného Žahavci. Takže polypy všech korálů do určité míry žahají a mají na chapadlech žahavé buňky. Ovšem žahavky nejenže svým vzezřením připomínají oheň, ale také mohou způsobit velice nepříjemné popálení. Dávejte si na ně při potápění i šnorchlování v Rudém moři pozor.
1. Požahání žahavým korálem
Typickým představitelem, který se hojně vyskytuje v Rudém moři včetně korálových útesů v Hurghadě, je žahavka rozvětvená (Millepora dichotoma). Na následujících fotografiích si můžete všimnout, jak vypadá tato žahavka v detailu. Chapadla polypů připomínají jemné chloupky. Žahavka má žahavé buňky (nematocysty) na chapadlech vyčnívajících z droboučkých pórů oranžového vápenatého skeletu. Ty při dotyku vystřelí a vstříknou jed. Žahavé buňky mnoha korálů "pouze" lepí, ale nematocysty žahavky naruší kůži. Kromě toho i ostrý vnější skelet může způsobit poranění.
Požahání tímto korálem vypadá podobně jako popálenina. Na kůži se objeví drobné zarudlé pupínky nebo rovnou celá skvrna, hlavně při větším rozsahu popálení. Poranění je velmi nepříjemné, žahnutí vyvolá bolest a také pocit pálení. Osoby s vážnou alergickou reakcí mohou zkolabovat. Jako první pomoc se doporučuje ošetření slabou kyselinou (např. ocet, citron), potírejte dlouho, opakovaně. Nepropichujte pupínky, nechte je přirozeně vyschnout. Udržujte poranění čisté, suché a na vzduchu. Pálení ustoupí po několika hodinách. Počáteční podráždění kůže může po několika dnech zmizet, ale velmi pravděpodobně se svědivá vyrážka znovu objeví. Požahání se obvykle hojí dva týdny nebo i déle. Nejproblematičtější je, pokud je jedem zasažena tržná rána. Jed žahavky způsobuje tkáňovou nekrózu na okrajích rány, riziko infekce je značné. V tomto případě doporučujeme vyhledat lékaře. Abyste se vyhnuli nechtěnému incidentu, všímejte si, co je kolem Vás. Také se ničeho nedotýkejte, používejte dlouhý ochranný oblek a udržujte neutrální vztlak.
Millepora dichotoma - žahavka rozvětvená |
Millepora dichotoma - žahavka rozvětvená |
2. Rozmnožování žahavek
Je to právě reprodukce, čím se polypovci včetně žahavek liší od korálnatců. Je velice podobná jako u medůzovců. Dá se říct, že jde o komplikovanější proces. Zahrnuje navíc stádium medúzy. Polypy žahavek se množí asexuálně, uvolňují do vody ze speciálních pohárovitých struktur malé medúzky. Tyto medúzy mají reprodukční orgány a vypouštějí vajíčka a spermie. Z oplodněných vajíček se vyvinou larvy. Teprve ty se nakonec usadí na pevném podkladu a umožní vznik nové kolonii polypů. U polypovců stádium přisedlého polypu v životním cyklu převládá.
3. Jaké žahavky se vyskytují na korálových útesech v okolí Hurghady
V Rudém moři se běžně vyskytují žahavky čeledi žahavkovití (Milleporidae), řád polypi (Anthoathecata). Hostí řasy zooxanthellae, najdete je tudíž hlavně na mělčích platech. Mají tvrdou vápenatou schránku. Zmínili jsme již žahavku rozvětvenou (Millepora dichotoma). Tato žahavka vytváří vějíře dorůstající 60-ti centimetrů, které rostou plochou natočenou do proudu. Plato celé porostlé těmito koráli oranžové barvy můžete vidět například při potápění na lokalitě Banana reef. Dalším zástupcem žahavkovitých je žahavka lupenitá (Millepora platyphylla). Ta vytváří žluté nebo oranžové desky vysoké až 60 centimetrů a preferuje klidnější podmínky. Může vyrůstat například i na dírkovnících rodu Porites. Požahání tímto korálem není tak vážné jako u dříve zmíněné žahavky rozvětvené. Žahavé buňky těchto žahavek evidentně nevadí například rournatcům vánočním stromkům, hadicím nebo kýtovkám a můžete je poměrně často na těchto korálech nalézt. V noci se po žahavkách procházejí malí krabi a odpočívají štětičkovci...
Millepora dichotoma - žahavka rozvětvená |
Millepora dichotoma - žahavka rozvětvená |
Millepora dichotoma a platyphylla - žahavka rozvětvená a lupenitá |
Millepora platyphylla - žahavka lupenitá |
Millepora platyphylla - žahavka lupenitá |
Millepora platyphylla - žahavka lupenitá |
4. Další druhy polypovců v Rudém moři
V Rudém moři se vyskytují také polypovci z řádu nezmaři (Hydroida). Jsou to například jemné a nenápadné pohárovky z čeledi pohárovkovití (Aglaopheniidae). Žije tu například pohárovka žahavá (Macrorhynchia philippina) dorůstající 30 centimetrů. Ta je podobně nepříjemně žahavá jako žahavka rozvětvená a obvykle vyrůstá na mrtvých korálech. Také se tu vyskytují pohárovky rodu Sertularia z čeledi Sertulariidae a další...
Macrorhynchia philippina - pohárovka žahavá |
Macrorhynchia philippina - pohárovka žahavá |
Pohárovka Sertularia sp. |
Pohárovka Sertularia sp. a vějířník třásnitý |
kmen Cnidaria - žahavci, třída Hydrozoa - polypovci:
- řád Anthoathecata - polypi, čeleď Milleporidae - žahavkovití, rod Millepora - žahavka
- řád Hydroida - nezmaři, čeleď Aglaopheniidae - pohárovkovití, rod Macrorhynchia - pohárovka, čeleď Sertulariidae