Stolons, organ pipe corals

Varhanitka červená

Schránka korálu připomíná jasně červené varhany

Když jsem byla malá, babička mi přivezla z Chorvatska stříbrný prstýnek s červeným korálem. Ale stalo se, že mi nechtěně sklouznul z prstu rovnou do toalety a už ho nešlo zachránit. A tak si korál našel svou cestu zpátky do vody ;-). Je faktem, že některé druhy korálů si oblíbili výrobci šperků. A mezi ně patří i varhanitky. Korál zvaný varhanitka se řadí mezi Stolony - řád Stolonifera. Je to jeden z mála korálů s pevnou vápenatou schránkou a navíc červenou, který patří mezi osmičetné koráli (Octocorallia). To znamená, že jejich polypy mají 8 chapadel. Do této podtřídy se normálně řadí měkké koráli. Většina osmičetných korálů, které se v Rudém moři vyskytují, a je jich opravdu hodně, patří mezi Laločníky (řád Alcyonacea). Pravděpodobně jediným zástupcem stolonů, kterého můžete najít v Rudém moři na útesech v okolí Hurghady je varhanitka červená (Tubipora musica) z čeledi Tubiporidae - varhanitkovití.

1. Varhanitky jsou netypické “měkké” koráli s pevnou schránkou

Na varhanitce je zvláštní její schránka, možná ji budete znát alespoň z obrázků. Na ponoru si schránku varhanitky nebudete patrně moci dobře prohlédnout, protože má rozbudovanou vnitřní strukturu, která není vidět. A ještě bývá zakrytá otevřenými polypy. Většinou máte šanci zahlédnout jen špičky trubiček, ze kterých se schránka korálu skládá. Čím je tedy zajímavá? Jedná se o pevnou kostru z uhličitanu vápenatého výrazně červené barvy, pod vodou vidíme zakončení trubiček jako hnědé nebo fialové. Tvoří ji množství dlouhých svislých vzájemně spojených trubek širokých přibližně 2 milimetry. Vzdálenosti trubek a jejich průměr se liší v závislosti na umístění kolonie a síle pohybu vody (silnější pohyb = hustší struktura). Trubičky jsou vzájemně spojeny vodorovnými plátky nebo výhonky (tzv. stolony) a to v několika úrovních, v jakýchsi “patrech”. Odtud se vzal název řádu korálů Stoloni (Stolonifera).

Pojem “stolon” se v biologii používá pro vodorovný výhonek nebo šlahoun. U rostlin je to výhonek podzemní nebo vyrážející těsně nad zemí. Jistě si ho umíte představit například díky jahodám. Protože u těch na šlahounu neboli stolonu vyráží nová mladá rostlinka.

Ale zpět varhanitce, její schránka sice připomíná svým vzhledem varhany. Ale pokud korál při potápění objevíte, zjistíte, že vypadá spíš jako chlupatý polštář. Můžete si prohlédnout drobounké polypy ve tvaru kvítků nevýrazné šedo-bílé nebo nazelenalé barvy. Ty jsou obvykle vysunuté během dne. Každý polyp má pro sebe vyhrazenu jednu trubičku, do které se v případě ohrožení stáhne. Osm chapadel polypu vypadá opravdu jako okvětní lístky. I když polypy jednotlivých korálů nevypadají úplně stejně (viz fotografie), podle dostupných informací jde pouze o jeden druh korálu, tedy varhanitku červenou (Tubipora musica).

Koráli dorůstají šířky až 1 metru a výšky 30 centimetrů, obvykle preferují mělká, slunná místa v hloubkách mezi 2 a 15 metry. Žijí totiž v endosymbióze se zooxanthellou. Korál patří mezi ohrožené druhy, protože je oblíben výrobci šperků a také v orientální medicíně.

Tubipora musica - Varhanitka červená
Tubipora musica - Varhanitka červená
Tubipora musica - Varhanitka červená
Tubipora musica - Varhanitka červená
Tubipora musica - Varhanitka červená
Tubipora musica - Varhanitka červená
Tubipora musica - Varhanitka červená
Tubipora musica - Varhanitka červená
Tubipora musica - Varhanitka červená
Tubipora musica - Varhanitka červená
Tubipora musica - Varhanitka červená
Tubipora musica - Varhanitka červená
Tubipora musica - Varhanitka červená
Tubipora musica - Varhanitka červená
Pérovník Pteroeides
Pérovník Pteroeides Sp.

2. Pérovníci jsou další specifičtí osmičetní korálnatci

Dalšími z osmičetných měkkých korálnatců (Octocorallia), kterým je vyhrazen zvláštní řád, jsou Pérovníci - Pennatulacea. Tyto koráli se opravdu podobají pírku, v angličtině jsou nazýváni “sea pens”. Většinou je najdete vyrůstající z písčitého dna. Hlavní kmen s kořenem korálu je tvořen zakládajícím polypem a z něho do stran vyrůstají větve s dceřinnými polypy opatřenými osmi chapadly. Zajímavé je to, že se pérovíci dokažou stáhnout a v podstatě zmizet v písku. Pouze když loví v proudu plankton, což je obvykle v noci, je korál vztyčený a rozevřený díky zvýšenému tlaku vody uvnitř svého těla. Pérovníci jsou v podstatě přisedlí, ale mohou se v případě potřeby přemístit a znovu ukotvit. Některé druhy pérovníků se vyskytují také v chladných vodách. Reprodukují se pohlavně pomocí gamet. Na korálových útesech v okolí Hurghady například na El Fanadir můžete najít pérovníky z čeledi Pteroeididae, rodu Pteroeides.
 

kmen Cnidaria - žahavci, třída Anthozoa - korálnatci:
řád Stolonifera - stoloni - čeleď Tubiporidae - varhanitkovití - rod Tubipora - varhanitka
řád Pennatulacea - pérovníci - čeleď Pteroeididae - rod Pteroeides - pérovník
 

Mohlo by Vás zajímat: