Selachimorpha, Sharks
Přečtěte si o žraloku tygřím v Hurghadě.
Obávaní predátoři, které chce spatřit každý potápěč
1. Vývoj žraloků začal už v prvohorách
Se žraloky se můžete setkat také při potápění u útesů v okolí Hurghady. Nejsou vidět příliš často, ale malá šance tu je. V Rudém moři se vyskytuje přes 40 různých druhů žraloků. První žraloci žili již v prvohorách, nejstarší nalezené zkameněliny jsou až 450 miliónů let staré. Žraloci se podobně jako rejnoci řadí do třídy Paryby (Chondrichthyes), to znamená, že mají chrupavčitou kostru. Pro žraloky byl vytvořen vlastní nadřád Selachimorpha. Je pro ně typický torpédovitý tvar těla, obvykle pět žaberních štěrbin po stranách těla a zašpičatělá hřbetní ploutev nespojená s hlavou. Co se týče rozmnožování, žraloci jsou většinou živorodí nebo vejcoživorodí.
2. Predátoři se schopností regenerace zubů
Žraloci jsou predátory, čemuž odpovídá i stavba jejich těla. Loví zejména ryby, ale také například korýše, hlavonožce nebo jiné živočichy. Žraloci nemají plynový měchýř, jeho funkci přebírají velká játra naplněná množstvím lehkého tuku. Toto jim umožňuje útok s velmi rychlou změnou hloubky. Jejich čelisti jsou vybaveny velice silnými svaly. Ostré zuby ve tvaru trojúhelníku jsou obvykle uspořádány v několika řádách. Pokud je první řada zubů poškozená, zuby se vyhnou ven, vypadnou a nahradí je řada druhá. Další řada pak žralokům dorůstá, mají tak neomezenou schopnost regenerace zubů. Setkáváme se však také se žralokem obrovským, zvaným velrybí (whale shark - Rhincodon typus), ten se živí planktonem a drobnými rybkami. Jeho zuby jsou malé a umístěné vzadu v ústech, jsou to spíše jakési výrůstky vytvářející síto pro filtraci potravy.
Rhincodon typus - Žralok obrovský - velrybí |
Rhincodon typus - Žralok obrovský - velrybí |
3. Žraloci mají nadstandardně rozvinuté smysly
Žraloci mají nadstandardně vyvinuté smyslové orgány. Mají výjmečně vyvinutý sluch, slyší na několik kilometrů i velice nízké frekvence a ty je přitahují. Dalším rozvinutým smyslem je čich, cítí na několik set metrů stopu krve nebo sekretu vyloučeného vyplašenou rybou. Žraloci navíc mají po stranách těla kanálek, tzv. postranní čáru táhnoucí se od hlavy až po ocasní ploutev vybavenou smyslovými buňkami. Pomocí ní registrují veškeré vibrace a je přirovnávána k sonaru. Žraloci mají též velice dobře vyvinutý zrak, oko je podobné oku obratlovců, avšak dokonale přizpůsobené podvodnímu prostředí, vidí dobře za šera a na krátkou vzdálenost i nad hladinou. Pod rypcem mají žraloci tzv. Lorenziniho ampule, které detekují změny elektromagnetického pole, díky čemuž mohou nalézt kořist, která je například zahrabaná v písku.
4. Aby mohli dýchat, musí plavat, ale jsou výjimky
Aby žraloci mohli dýchat, tedy aby voda nabíraná ústy proudila přes jejich žábra a tak se jim okysličovala krev, musí se pohybovat, to znamená stále plavat. Ale máme tu opět výjimky. Například žralok lagunový (whitetip reef shark - Triaenodon obesus) nebo žralok zebrovitý zvaný také levhartí (zebra, leopard shark - Stegostoma fasciatum) často leží nehybně na dně. Tyto druhy dokáží pumpovat vodu do svých žaber a tak z ní čerpat kyslík.
Stegostoma fasciatum - Žralok zebrovitý |
Stegostoma fasciatum - Žralok zebrovitý |
Triaenodon obesus - Žralok lagunový |
Triaenodon obesus - Žralok lagunový |
5. Druhy žraloků v Rudém moři
Mezi druhy žraloků, které se vyskytují v egyptské části Rudého moře, patří například žralok dlouhoploutvý (Carcharhinus longimanus) - 3,5m, žralok mako (Isurus oxyrinchus) - 3m, žralok tygří (Galeocerdo cuvier) - 5m, kladivoun bronzový (Sphyrna lewini) - 4m, žralok bělocípý (Carcharhinus albimarginatus) - 3m nebo žralok liščí (Alopias pelagicus) - 3m a další. Tyto žraloky můžeme vidět na útesech v okolí Hurghady jen velice vyjímečně. Větší šance je na útesech padajících do velkých hloubek a se silnými proudy (např. The Brothers a Daedalus), kam se lze dostat na safari lodích. Žraloci na potápěče obvykle neútočí. Případy útoků žraloků na lidi v Egyptě se týkaly plavců na hladině, které žraloci mohou považovat za svou běžnou kořist. Za nebezpečné jsou považováni zejména žralok dlouhoploutvý (Carcharhinus longimanus), žralok tygří (Galeocerdo cuvier) nebo žralok mako (Isurus oxyrinchus).
6. Jaké žraloky vídáme při potápění v Hurghadě
Nešťastná událost, napadení žralokem, ke kterému došlo v Marsa Alam, nijak neovlivňuje potápění ani šnorchlování u korálových útesů v Hurghadě.
V okolí Hurghády se vyskytuje například žralok lagunový (Triaenodon obesus) obvykle dorůstající délky kolem 1,6 metru. Větší šance vidět tyto žraloky je v zimních měsících, kdy lehávají v jeskyňkách na lokalitách, které jsou dostupné pro potápění. Párkrát jsme se setkali se žralokem zebrovitým (Stegostoma fasciatum) až 2,5 metrů dlouhým, který může odpočívat i na mělkém platě. Občas máme to štěstí vystopovat žraloka velrybího, většinou na otevřeném moři nikoli u korálového útesu. Tento žralok může dorůst až 12 metrů. Díky jeho chování vůči člověku a když jej zastihneme, jak pojídá plankton těsně pod hladinou, je možné s tímto druhem žraloka šnorchlovat. Žraloci zmínění v tomto odstavci nejsou pro člověka nebezpeční.