Pteroinae, Lionfish
Elegantní avšak jedovatí predátoři
1. Bodnutí perutýnem je velice bolestivé
Perutýni patří stejně jako ropušnice do čeledi Ropušnicovitých (Scorpaenidae), tvoří samostatnou podčeleď Pteroinae. Tělo těchto dravých ryb je pokryto hnědými až červenými pruhy, mají prodloužené paprsčité prsní ploutve a na hřbetě až 18 ostnů obsahující toxin. Už svým vzhledem říkají „Nedotýkejte se!“ Pro člověka je bodnutí perutýnem velmi bolestivé, zasažené místo oteče, poranění může způsobit nevolnost a potíže s dýcháním, ale pouze zřídka je smrtelné. Jako první pomoc se doporučuje co možná nejteplejší voda (nebo vzduch), jakou postižený snese. Teplo ničí bílkovinnou složku jedu a přináší úlevu. Jedové ostny ryba používá k sebeobraně, takže pokud ji budeme pozorovat zpovzdálí, jsme v bezpečí. Při nočním potápění je třeba dávat pozor, protože perutýni jsou aktivní hlavně v noci a mohou jít za světlem naší lampy. Přirozených nepřátel perutýni mnoho nemají, jsou jimi někteří žraloci, velcí kanicové a murény nebo sami perutýni – větší jedinci pojídají menší.
2. Peutýni používají při lovu své prsní ploutve
Potravou perutýnů jsou menší ryby, bezobratlí nebo měkkýši. Prsní ploutve některých druhů perutýnů připomínají peří a slouží jako maskování. Při lovu ploutve rozevírají do vějíře. Mohou je použít tak, že je sklopí dolů před sebe a uvězní mezi nimi svou oběť. Pak vystřelí vpřed, prudce otevřou ústa a proudem vody strhnou rybku, která se dostala do pasti, dovnitř. A kde se vzal název lionfish – „ryba lev“? Je jasné, že se jedná o dravce, občas je vidíme lovit „ve smečce“ v hejnu drobných rybek a po úspěšném lovu leží s plným břichem na dně.
Pterois miles - Perutýn žoldnéř - mladý |
Pterois miles - Perutýn žoldnéř - starý |
Pterois miles - Perutýn žoldnéř - tykadla |
Pterois miles - Perutýn žoldnéř - tykadla |
3. Mladí perutýni mají nad očima tykadla
Mladší perutýni mají nad očima specifická „tykadla“, rozmanitá i v rámci jednoho druhu. Tato tykadla pravděpodobně slouží k nalákání oběti, ale studie také ukazují na to, že mohou hrát roli při sexuálním výběru. Časem však tato tykadla ztrácejí, často můžeme vidět perutýna pouze s jedním tykadlem.
4. Jaké perutýny vídáme při potápění v Hurghadě
Perutýny najdeme ve stěnách útesů v okolí Hurghady, u korálových věží, na vracích a hlavně na místech, kde se vyskytují hejna rybek (například parmovců skleněných). Stává se, že když je hejno snědené, přestěhují se perutýni jinam. Během dne obvykle sedí hlavou dolů v děrách v útesu, ale někde je můžeme vidět i lovit, například na útesu El Fanadir. Najdeme tu Perutýna žoldnéře (Pterois miles) - od velmi mladých jedinců, kteří mohou být téměř černí, až po opravdu velké jedince, kteří dorůstají až 40 centimetrů. Vzhled těchto perutýnu podle stáří může být opravdu různorodý. Perutýn ostnatý (Pterois radiata), někdy se můžeme setkat s českým názvem paprsčitý, během dne sedí pod převisy v útesu a vidíme jen bílé paprsky jeho ploutví. Na našich ponorech z pláže od potápěčského centra jsme nalezli také drobného Perutýna krátkoploutvého (Dendrochirus brachypterus).
Pterois miles - Perutýn žoldnéř |
Pterois miles - Perutýn žoldnéř na lovu |
Pterois radiata - Perutýn ostnatý |
Pterois radiata - Perutýn ostnatý |
Dendrochirus brachypterus - Perutýn krátkoploutvý |
Dendrochirus brachypterus - Perutýn krátkoploutvý |