V Rudém moři stejně jako ve většině jiných moří najdeme mnoho potopených lodí. Některé z nich, zejména ty, co jsou pro nás v dosažitelné hloubce, se stali atraktivními místy k potápění. Můžete pozorovat, jak si podmořský svět zakrátko podmaní potopenou loď tak, že se stane domovem pro spousty druhů ryb a jiných živočichů. Na této stránce najdete seznam nejpopulárnějších vraků, ke kterým je možné se potápět. Tři z nich se nachází přímo u pobřeží Hurghady - El Mina, Suzanna a Belina, na ostatní, pokud se najde dostatečný počet zájemců a bude nám přát počasí, jsme schopni zorganizovat výjezd.

Seznam vraků:

ThistlegormSalem ExpressGiannis DCarnaticChrisoula KKimon MRosalie MoellerEl MinaSuzannaBelina

ThistlegormThistlegorm

max. hloubka 32m, loď potopena roku 1941, délka 127m

Thistlegorm je britská nákladní loď, která převážela zbraně, nákladní automobily, automobily, motocykly, lokomotivy, letadlo, různé náhradní díly či vojenské boty. Loď putovala s nákladem z Glasgow okolo Jižní Afriky dále na sever přes Rudé moře a jejím cílem měla být Alexandrie. K potopení došlo tak, že byla zasažena kotvící u vstupu do Suezského zálivu dvěmi bombami svrženými německými bombardéry Heinkels v noci 6. října 1941. Bombardéry se vracely z neuskutečněné mise (cílem měla být loď Queen Marry s 1200 britskými vojáky na palubě) a vybraly si náhradní cíl - Thistlegorm během cesty zpět přes severní pobřeží Egypta. Obě svržené bomby zasáhly můstek na zádi a způsobily detonaci velké části nákladu munice, exploze vymrštila do vzduchu dvě lokomotivy a roztrhla loď na dvě části. O život přišlo 9 členů posádky, většina však byla zachráněna. 

Thistlegorm lze označit za nejzajímavější a nejpopulárnější vrak Rudého moře, je to unikátní podvodní muzeum vojenské techniky z 2. světové války, ale zároveň již také domov pro mnoho živočichů. Můžete zde potkat velké kanice, barakudy, murény, pyskouny obrovské (Napoleon) nebo hejno netopýrníků, kteří se zdržují zejména u cisteren na přídi lodě na horní palubě. Co se týče potápění na vraku, vrak leží v relativně dostupné hloubce i pro zkušené rekreační potápěče (dno max. 32m), avšak je třeba počítat se silnými proudy. První patro nákladových prostor je celkem snadno přístupné a tak je možné uvidět zmiňovaný náklad vojenské techniky ...
  
Přečtěte si také: Příběh lodi Thistlegorm - nejslavnějšího vraku Rudého moře
    

Salem ExpressSalem Express

max. hloubka 30m, loď potopena v roce 1991, délka 100m

Egyptský trajekt vezoucí poutníky ze svatého města Mekky se potopil v noci 16. prosince 1991. Vzhledem ke zpoždění zvolil kapitán trajektu Hassan Moro kratší cestu mezi přístavem Jeddah (Saudská Arábie) a Safagou avšak vedoucí mezi útesy. Kvůli počasí včas nerozpoznal Hyndman Reef. Po nárazu na něj klesl přeplněný trajekt během noční plavby velice rychle ke dnu. Záchranné čluny leží nepoužité na mořském dně. Počet obětí se nedá přesně vyčíslit, oficiálně bylo na palubě 650 osob, ale je možné, že loď vezla až dvojnásobný počet pasažérů. Z lodi se zachránilo 180 osob a to tak, že se bez pomoci dostali na egyptské pobřeží. I přestože se jedná o tragickou událost, je již dnes vrak trajektu atraktivním místem k potápění.

Příroda si již pomalu začíná podmaňovat to, co vytvořil člověk. Vrak leží v hloubce 30 m, avšak vzhledem k tomu, že se jedná o 100 m dlouhý a 20 m široký trajekt ležící na boku, je horní část vraku v hloubce pouze 10 m. Na lokalitě obvykle nebývá silný proud a to i díky Hyndman reefu, který vrak „chrání“.
 
Přečtěte si také: Příběh trajektu Salem Express - památníku velké námořní tragédie
  

Giannis DGiannis D

27m, 1983, 99m

Nákladní loď vezoucí náklad dřeva, která se potopila v roce 1983 nárazem na útes Abu Nuhas. Téměř 100 metrová nákladní loď s 6 cylindrovým dieslovým motorem byla zprovozněna v roce 1969 japonskou společností Kuryshima Dock Company of Imabari pod původním názvem Soho Maru. Po prodeji lodi do Řecka získala jméno Giannis D. Osudná plavba vedla z chorvatského přístavu Rijeka, část jejího nákladu byla určená Saudskou Arábii – přístav Jeddah a část měla být vyložena v Jemenu. Bylo pěkné dubnové počasí a kapitán lodi odpočíval až upadl do spánku. Shaab Abu Nuhas je dlouhé korálové plato, které může být zrádné tím, že nevyčnívá nad hladinu a z dálky je obtížně rozpoznatelné. Kapitána bohužel vzbudil až náraz lodi na severo-západní výběžek útesu, signalizující brzký konec jeho milované lodi. Při nehodě nedošlo ke ztrátám na životech, celá posádka loď před potopením opustila.

Loď leží na boku rozlomená na dvě části na útesu, maximální hloubka je 27 m avšak monumentální oblouk lodi sahá jen několik metrů pod hladinu. Korálový život již i zde nalezl své místo, jsou zde k vidění perutými, netopýrníci nebo i murény, uvnitř lodi se zabydlilo hejno pamovců skleněných…  
 

Carnatic Carnatic

27m, 1869, 90m

Hybridní parní loď zároveň vybavená plachtami uvedená do provozu roku 1863 sloužící jak pro přepravu cestujících tak i nákladu. Loď vezla 34 pasažérů, 176 členů posádky a jako náklad balíky bavlny, měděné pláty, poštu ale i £40,000 v mincích určených pro indickou mincovnu. Cílem plavby byla Bombay. Loď narazila 13. září 1869 na útes Abu Nuhas, ale nepotopila se okamžitě, kapitán Jones nařídil odčerpáváni vody a čekal na loď Sumatra, která pravidelně projížděla touto trasou. Avšak dříve než tato dorazila, došlo k neočekávanému rozlomení lodi v půl. Po 34 hodinách na vršku útesu klesla loď ke dnu a vzala s sebou 5 pasažérů a 26 členů posádky. Ostatní se zachránili na záchranných člunech i díky blízkosti ostrova Schadwan, jehož pomoc kapitán dříve odmítl. Podařilo se zachránit i část nákladu bavlny. Během následné záchranné akce, která byla zorganizována, protože se loď nepotopila příliš hluboko a vezla cenný náklad, byla zachráněna další část nákladu, mimo jiné i balíky s poštou. Místní beduínští freediveři vyzvedli také 700 plátů mědi. Náklad mincí se ovšem nepodařilo nalézt.

Dnes je pro potápěče vrak velmi poutavý, lze jej považovat za jeden z nejkrásnějších vraků v Rudém moři, mimo to leží u útesu v hloubce dostupných 27 metrů. Loď má ocelovou konstrukci a stále zachovalá dvě patra dřevěného žebroví. Vrak je hojně porostlý zejména měkkými koráli, mezi kterými se prohání hejna ryb. Z nákladu je  ovšem možné spařit střepy od lahví od vína, které mimo jiné také převážela.
  

Chrisoula K Chrisoula K

27m, 1981, 98m

Nákladní loď registrovaná řeckou společností dlouhá 98 metrů, která převážela italské dlaždice, se potopila v roce 1981. Loď směřovala do přístavu Jeddah. Vrak leží na útesu Abu Nuhas a dosahuje téměř na hladinu. Maximální hloubka je 27 m. Jak došlo k potopení lodi? Kapitán lodi Kanellis se věnoval jejímu řízení dva dny bez odpočinku a jakmile loď vyplula z úžin Suezkého zálivu, předal řízení svým důstojníkům. Jeho odpočinek ovšem netrval dlouho. Probudil ho náraz lodi v plné rychlosti do severo-východní části útesu Shaab Abu Nuhas. Loď utrpěla vážné škody, ale nedošlo k žádným obětem na životech.

Okolo vraku se drží trnuchy a netopýrníci, na západní straně vyrůstají velké trychtýřovité houby. Při ponoru na vrak je možné vplout do některých snadno přístupných prostor, jako je kuchyně, dílna se zachovaným vrtákem nebo nákladové prostory plné italské dlažby.
 

Kimon M Kimon M

30m, 1978, 106m

Nákladní loď převážející luštěniny podobné velikosti a tonáže jako Chrisoula K potopená v roce 1978 opě t na útesu Abu Nuhas. Občas dochází k záměně vraků. Je to ovšem až poslední vrak, ležící nejdále od kotviště lodí. Loď je již pěkně porostlá měkkými korály - laločníky. Max. hloubka 30 m a min. 6 m. Vrak není příliš často navštěvovaný.
 

Rosalie Muller Rosalie Moeller

50m, 1941, 108m

Nákladní loď sloužící pro spojeneckou armádu během 2. světové války jako zásobovací převážela náklad uhlí pro spojenecké lodi, které jej využívali jako palivo. Loď byla atakována v roce 1941 německými bombardéry Heinkel, jejich zásahy ji těžce poškodily na pravoboku. A to vedlo k jejímu potopení na západní straně ostrova Gubal. Loď leží na písečném platě v maximální v hloubce 50 m, horní paluba je v hloubce přibližně 30 m. Jedná se o hlouběji položený vrak, proto je ponor doporučován pro technické potápěče.

Okolo vraku se drží obrovská hejna chňapalů, velké množství perutýnů a je bohatě porostlá měkkými koráli. 
   

El Mina El Mina

32m, 1967, 70m

Egyptská minolovka potopená pravděpodobně zásahem Izraelského bojového letounu v roce 1967 nedaleko domovského přístavu v Hurghádě. Loď leží v hloubce přibližně 30 m převrácená na bok, v přední části trupu je dobře patrný zásah střelou nebo roztržení po výbuchu. Nejvýše položená část lodi – příď je zhruba ve 20 m. Jedná se o vojenskou loď, která je také samozřejmě vybavená zbraněmi – kulomety. Na lodi se údajně nachází „živá munice“. Je možné vidět pozůstatky vlečných sítí, sloužících k zachytávání min. Co se týče života okolo vraku, je možné uvidět perutýny, hlavně okolo přídi lodi, také plži hvězdnakty čtyřpruhé jsou poměrně časté, dále kanici a podobně. V děrách uvidíte drobné průsvitné krevetky.

Ponor na El Minu je také možné spojit s prohlídkou nedaleko ležícího vraku rybářské lodi El Melik potopené před několika lety.
  
Přečtěte si také: Příběh lodi El Mina - vraku egyptské minolovky
 

SuzanaSuzanna (Excalibur)

22m, 1995, 30m

Safari loď, která se potopila v roce 1995 v důsledku požáru nedaleko potápěčské základny, která loď provozovala. Vrak má jméno podle této základny – Suzanna, také je známá pod názvem Excalibur. Loď leží v maximální hloubce 22 m, vršek lodi je ve 13 m. Nejedná se o velkou loď – délka 30 m, takže je možné vrak během ponoru důkladně prozkoumat. Je možné vplout do “salónu” lodi, které obývá hejno parmovců. U lodi se drží také netopýrníci. Je možné vidět perutýny, kanice a daší. Zadní část lodi již je dosti zborcená, proto se zde pohybujte opatrně.
 

BelinaBelina (Balena)

10m, 40m

Loď, která sloužila pro transport vybavení nebo jako safari loď. Nachází se mělko přímo v přístavišti a vážou se k ní zde kotvící lodi, vrak dosahuje až na hladinu. Viditelnost tu nebývá nejlepší, ale najdeme zde množství nahožábrých plžů a mladých rybek, jako jsou například čtverzubci, havýšim barakudy, očaři nebo chrochtalové.
  
Přečtěte si také: Potápění na vraku Belina

 

Podívejte se také na fotografie z vraků.
  

Autor textu/fotografií: Pavla Charousková