Vzájemná kontrola potápěčů před ponorem
V potápěčském centru v Hurghadě při výcviku během potápěčských kurzů a také také při rekreačních ponorech klademe důraz na vzájemnou kontrolu potápěčů před ponorem. Většina potápěčských nehod nebo nepříjemných situací vzniklých při potápění začíná už na hladině. Jsou způsobené nedostatky při plánování ponoru nebo opominutím vzájemné kontroly potápěčů před vstupem do vody.
Počínaje základním kurzem potápění (PADI OWD) je jednou ze základních součástí školení budoucích potápěčů vzájemná kontrola (buddy check) před každým ponorem. Tuto část přípravy na ponor je velmi důležité neopomíjet ani po skončení potápěčského kurzu. Trvá to jen chvíli, mimo jiné umožňuje potápěčům poznat výstroj svého partnera a také zjistit eventuální nedostatky, které mohly vzniknout při sestavování potápěčské výstroje.
Abyste si zapamatovali kroky vzájemné kontroly potápěčů, mohou Vám pomoci první písmena věty „Život Potápěče Zachrání Velká Opatrnost“.
Jaké jsou kroky vzájemné předponorové bezpečnostní kontroly potápěčů?
Ž – žaket – kontrolujeme, zda můžeme pomocí inflátoru dopustit vzduch do žaketu (BCD) a vypustit jej. Díky tomu ověříme, že je středotlaká hadice správně připojená (pomocí rychlospojky) k inflátoru. Pokud není připojení v pořádku a lahev je otevřená, nebude možné přifouknout vzduch do žaketu. Kontrolujeme také, jestli je možné vzduch vyfouknout. Různé typy žaketů mohou mít přetlakové ventily na různých místech, je dobře vědět, kde jsou.
P – Přezky – kontrolujeme, že jsou všechny přezky žaketu zapnuté a popruhy dotažené tak, aby žaket dobře seděl na těle potápěče. Velmi důležitá je kontrola pásu, který drží potápěčskou lahev. Pokud není tento pás dobře dotažený, bude se lahev vysouvat. Je snazší dotáhnout pás na potápěčské lodi nebo na břehu než ve vodě. Abychom se vyhnuli tomu, že bude pás volný, můžeme pás namočit. Je pak snazší ho dobře dotáhnout.
Z – Zátěž – kontrolujeme, zda partner nasadil zátěžový opasek nebo upevnil zátěžové kapsy, jestliže používá žaket s možností integrované zátěže. Zátěžový opasek musí jít rychle odepnout jednou rukou. Odepíná se směrem napravo, pravou rukou. Volný konec opasku nemůže být zamotaný takovým způsobem, který by komplikoval či zabraňoval odepnutí opasku a jeho odhození v nouzové situaci. Stává se, že zvláště začínající potápěči si zapomenou opasek nasadit. Vzájemná kontrola pomůže tuto chybu odhalit.
V – vzduch – před tím, než vyzkoušíme, jestli funguje automatika, je dobré zkontrolovat, zda je potápěčská lahev otevřená. Ventily na lahvích se otvírají na levou stranu. Pokud máme lahev otevřenou, dalším krokem je kontrola tlaku v lahvi (má být kolem 200 bar). Nacházíme oktopus (záložní zdroj vzduchu) partnera a buď z něho sami dýcháme nebo prosíme partnera, aby z něho dýchal on. Při tom sledujeme ručičku manometru (tlakoměru). Pokud klesá, znamená to, že lahev byla otevřena a pak omylem zavřena. Pokud ručička na manometru klesá a pak vrací se do původní polohy, znamená to, že je lahev otevřená pouze částečně. Střelka na manometru nesmí nikdy při dýchání viditelně náhle klesat, hýbat se tam a zpět nebo se chvět.
O – koncové OK – připomínáme partnerovi, aby si vzal masku, šnorchl, ploutve a potápěčský počítač nebo další výstroj potřebnou na ponor.
Potápění na korálových útesech v Hurghadě se odehrává z potápěčských lodí, to znamená že, po vzájemné kontrole se potápěči vydávají na dolní palubu lodi, odkud dlouhým krokem vstupují do vody.
Správné vyvážení potápěče
Aneb kolik kilogramů zátěže (olova) si máme vzít na ponor. Pokud jsme se delší dobu nepotápěli, máme novou výstroj nebo jsme se doposud potápěli v jiných vodách (sladkovodní lomy, jezera nebo moře s nízkou salinitou), znamená to, že dalším krokem po vstupu do vody bude zjištění potřebného množství zátěže (vyvážení potápěče). Množství zátěže, které bude potápěč potřebovat, záleží mimo jiné na: tloušťce neoprénového obleku (čím silnější tím více zátěže), druhu a objemu lahve (na hliníkové lahve je třeba vzít více zátěže než na ocelové) a také salinitě vody (čí je větší, tím je potřeba více zátěže).
Správně bychom si měli vzít jen takové množství zátěže, jaké potřebujeme. Brát více zátěže, než je třeba, je chyba. Přetížení potápěče má za následek obtíže s udržením neutrálního vztlaku a správné horizontální pozice – trimu. Potápěče, který je přetížený, nejsnáze poznáme podle toho, že mu nohy padají dolů a má v žaketu na malé hloubce velké množství vzduchu. Zátěž musí být rovnoměrně rozložená na těle potápěče. K získání správného trimu nám také mohou pomoci trimovací kapsy na zátěž na žaketu apod.
Jak zkontrolovat vyvážení?
Kompletně oblečení na ponor vstupujeme do vody příliš hluboké na stání. Vypouštíme veškerý vzduch ze žaketu a nekopeme při tom nohama. Dlouze vydechneme – měli bychom se začít pomalu zanořovat. Poté co se nadechneme – měli bychom se vrátit zpět na hladinu tak, že bychom ji měli mít v úrovni očí. Protože se vyvažujeme s plnou lahví, měli bychom vzít v úvahu, že vzduch, který budeme pod vodou dýchat, také něco váží. To musíme vykompenzovat tím, že si přidáme 2 kilogramy. Díky tomu nás na konci ponoru láhev, která bude o spotřebovaný vzduch lehčí, „nevytáhne“ na hladinu.
Pokud se potápíme v Hurgádě v Rudém moři, musíme vzít v potaz salinitu vody. Salinita Rudého moře se pohybuje mezi 28 a 42 promile. Pro srovnání: Baltské moře 2 až 12 promile, Jaderské moře 4 až 38 promile, Indický oceán kolem 34 promile.
Pokud se budete školit u nás v potápěčském centru v Hurghadě, můžete si být jisti, že Vás v rámci kurzu potápění naučíme kroky předponorové bezpečnostní kontroly potápěčů a nebo Vám je připomeneme, pokud už máte potápěčskou licenci. Také Vám pomůžeme správně se vyvážit, tak že budete mít vždy odpovídající množství zátěže.
Autor článku: Ewa Krawiec