Potápění Hurghada

 

Živočichové Rudého moře: Sumýši

Holothuroidea, Sea cucumbers

Sumýš

Mořské okurky

1. Podmořská úklidová četa

Začíná „okurková sezóna“ a to je ten pravý čas vybrat si svou dovolenou u moře a v souvislosti s tím se dozvědět něco o mořských živočiších. A proč ne právě o sumýších zvaných "mořské okurky". Podobně jako hvězdice, ježovky nebo lilijice a hadice se sumýši řadí mezi prastaré živočichy třídy Ostnokožci (Echinodermata). Některé jejich druhy můžeme nalézt i při potápění na korálových útesech v Rudém moři. Přestože jsou sumýši celkem nenápadnými a ne příliš atraktivními živočichy, můžeme se o nich dozvědět mnoho zajímavých faktů, například to, že čistí mořské dno.

2. Sumýši mají měkké podlouhlé tělo se zakrnělou kostrou

Sumýši se ostatním ostnokožcům příliš nepodobají, zejména co se týče pětičetné symetrie a paprsčitého uspořádání. Tvar jejich těla je oválný či trubicovitý a může opravdu připomínat okurku nebo hadici. Tito živočichové běžně dosahují velikosti mezi 10 až 40 centimetry. Těsně pod kůží mají kostru tvořenou mikroskopickými kůstkami (sklerity - kotvicemi) spojenými pojivovou tkání. Na jednom konci mají ústa obklopená složitě rozvětvenými zatažitelnými chapadly a na druhém vyměšovací otvor. Mořské okurky se obvykle živí tak, že vysávají a polykají písek nebo usazeniny na dně, organické látky odfiltrují a vyloučí čistý písek. Hrají tak významnou roli v ekosystému při recyklaci živin a homogenizaci a čištění mořského dna. K pohybu jim většinou slouží množství drobných panožek na spodní části těla. Sumýši dýchají tak, že vsávají vodu vyměšovacím otvorem a vstřebávají z ní kyslík.

3. Obranný mechanizmus sumýšů

Sumýš není ani rychlý, ani výhružně zbarvený a nechrání ho ani pevná schránka nebo ostny. Tak jak vlastně takový živočich může a mohl miliardy let přežít? U sumýšů se vyvinul specifický obranný mechanismus. Jsou schopni vyvrhnout část svých vnitřních orgánů v podobě lepkavých vláken, které mohou predátora obmotat, zalepit a tak dokonce usmrtit. Vnitřní orgány sumýše se zakrátko zregenerují. Někteří sumýši produkují jed holothurin, který může útočící rybu také zabít.
Naopak v symbióze se sumýšem mohou žít čistící krevety nebo drobné čistící rybky čeledi Jehličkovitých (Carapidae), které se skrývají v kloace sumýše a jako potrava jim slouží mimo jiné i jeho vnitřní orgány.

4. Význam sumýše pro člověka

Některé druhy sumýšů se využívají k přípravě pokrmů (např. Sumýš jedlý) a jsou populární zejména v asijské kuchyni. Jsou také používány v tradiční čínské medicíně. Probíhají také výzkumy, co se týče využití při léčbě různých onemocnění včetně rakoviny.

5. Jaké sumýše vídáme při potápění v Hurghadě

Na mořském dně v okolí Hurghady můžeme nalézt Sumýše jedlého (Holothuria edulis), dále Sumýše mnohohrbolnatého (Stichopus monotuberculatus), občas také zajímavého sumýše Thelenota ananas a další (Holothuria fuscogilva, Holothuria atra). V útesu můžeme najít také skvrnitého sumýše Pearsonothuria graeffei. Na mělčinách v travnatých porostech nacházíme hnědě pruhovaného sumýše Synapta Masculata připomínajícího hadici od vysavače dorustající délky více než 1 metr. Dále zde máme podobné černé sumýše řazené do stejné čeledi Synaptidae, které můžeme vidět v noci nebo na vracích.

Holothuria edulis - Sumýš jedlý
Holothuria edulis - Sumýš jedlý
Stichopus monotuberculatus - Sumýš mnohohrbolnatý
Stichopus monotuberculatus - Sumýš mnohohrbolnatý
Sumýš Thelenota ananas
Sumýš Thelenota ananas
Sumýš Holothuria atra
Sumýš Holothuria atra
Sumýš Holothuria fuscogilva
Sumýš Holothuria fuscogilva
Sumýš Pearsonothuria graeffei
Sumýš Pearsonothuria graeffei
Sumýš čeledi Synaptidae v noci
Sumýš čeledi Synaptidae v noci
Sumýš čeledi Synaptidae bílý
Sumýš čeledi Synaptidae netypicky bílý
 
Autor textu/fotografií: Pavla Charousková