Octopoda, Octopus
Inteligentní hlavonožci s dokonalou kamufláží
1. Chobotnice mají osm chapadel
Chobotnice patří mezi hlavonožce (kmen Mollusca - měkkýši, třída Cephalopoda - hlavonožci, řád Octopoda - chobotnice) a můžeme je pozorovat i při potápění v Rudém moři. Tělo chobotnic je tvořeno "hlavou", ve které jsou umístěny životně důležité orgány, a osmi chapadly (odtud pochází název "octopus"). Jedná se o bezobratlé živočichy, díky tomu se mohou protáhnout i velmi úzkým otvorem. Chobotnici můžeme z dálky vidět sedící na kameni (za předpokladu, že ji dokážeme rozpoznat ;-). Avšak když se přiblížíme, chobotnice zmizí úzkou štěrbiou a schová se ve svém úkrytu. Na zatarasení vchodu může použít například úlomky ulit nebo lastur.
2. Chobotnice jsou inteligentní, i každé chapadlo má vlastní "mozek"
Chobotnice jsou považovány za velice inteligentní. Jsou zvědavé a snaží se prozkoumat vše nové. Dokonce i jejich chapadla nejsou řízena pouze centrálním mozkem, ale každé má vlastní nervovou výbavu, jakýsi vlastní mozek. Mají také chemoreceptory, kterými ochutnávají potravu a fotoreceptory, díky kterým dokáží rozpoznat okolí a přizpůsobit své mimikry. Chapadla jsou opatřena přísavkami, které jsou schopné se přisát ke všemu, čeho se dotknou nebo uchopit kořist. Chapadlo po odtržení nebo pravděpodobněji odkousnutí predátorem ještě chvíli samostatně žije. Nové chapadlo chobotnici dorůstá již za několik týdnů. Potravou chobotnic jsou především různí měkkýši a korýši, jejichž schránku jsou schopny snadno rozlousknout a vložit do úst s tvrdým zobákem skrytým uprostřed mezi chapadly.
3. Chobotnice jsou bystrými lovci, ale mohou být i kořistí
Chobotnice nejen, že jsou sami predátory, ale jsou také oblíbenou kořistí jiných predátorů. Proto potřebují kvalitní mimikry. Dokáží se svému okolí přizpůsobit nejen vzorem a barvou (od červeno-hnědé po téměř bílou pomocí elastických pigmentových buněk - tzv. chromatoforů, které mají pod pokožkou), ale i velikostí a tvarem (roztažením lemu spojujícího chapadla), nebo strukturou povrchu (od hladké po hrbolatou). Chobotnice se obvykle pohybují pomocí svých chapadel a vlněním lemu. Při útěku mohou použít tryskový pohyb, který je umožněn vytlačením vody ze sifonu, a také vypustit inkoustový oblak, ve kterém se skryjí. Velmi důležitým a dobře vyvinutým smyslem chobotnic je zrak, vidí však pouze černobíle.
4. Chobotnice mají modrou krev a tři srdce
Krev chobotnic obsahuje bílkovinu bohatou na měď - haemocyanin, která výborně transportuje kyslík. Díky této bílkovině je krev velmi viskózní a k jejímu pumpování tělem je zapotřebí značného tlaku. Krev chobotnic má také kvůli obsažené mědi namodralou barvu.
Chobotnice mají tři srdce: hlavní srdce, které zajišťuje oběh krve celým tělem a dvě menší srdce, která pumpují krev každým ze dvou žaber. Při plavání chobotnice nepoužívají hlavní srdce, proto se rychle unaví a raději se přesouvají po dně pomocí chapadel.
5. Chobotnice hynou nedlouho po rozmnožení
Chobotnice jsou samotářské a nedožívají se vysokého věku, žijí jen pár let. Na jaře a začátkem léta můžeme pozorovat, jak se chobotnice rozmnožují. Samec disponuje tzv. hektokotylovým chapadlem, kterým oplodní samici. Nedlouho potom hyne. Samice klade vajíčka, do vylíhnutí se o ně stará, nepřijímá potravu a poté také hyne. To je geneticky naprogramováno. Takže malé chobotničky se svým dovednostem musí naučit sami.
V Rudém moři se při potápění na útesech v okolí Hurghady můžeme nejčastěji setkat s Chobotnicí modrou (Octopus cyanea) dorůstající až 140 cm. Zřídka pak s Chobotnicí ramenatou (Octopus macropus), která je aktivní pouze v noci.
Další hlavonožci: Sépie a olihně.
Octopus cyanea - Chobotnice modrá |
Octopus cyanea - Chobotnice modrá |
Octopus cyanea - Chobotnice modrá |
Octopus cyanea - Chobotnice modrá - pár |
Octopus cyanea - Chobotnice modrá - pár |
Chobotnice ramenatá - Octopus macropus |